S jak starými dětmi pracujete?
Diagnostiku ADHD provádíme u dětí, které dovršily 5. rok věku. Pokud máte zájem o diagnostiku nadání nebo PAS, věková hranice testů, které používáme, je na dvou letech. Nicméně u PAS vzhledem k vývoji symptomů se pro diagnostiku považuje za ideální věk mezi 3 až 4 roky, podobně u nadání s vyšším věkem stoupá přesnost i užitečnost výsledků.
K čemu je dobrý podrobný intelektový profil?
Je mnoho důvodů, proč rodiče můžou chtít znát IQ svého dítěte - třeba, aby mu lépe porozuměli, kvůli zařazení do vzdělávacího programu, nebo protože dítě má navzdory poruše učení velmi dobré studijní výsledky (diagnóza tzv. dvojí vyjímečnosti) a další. Nicméně samotné IQ je značně zjednodušený údaj - vzniká většinou na základě specifického a krátkého testu, který nepostihuje celou šíři intelektu a je náchylnější na nepřesnosti měření.
Komplexní intelektový profil zahrnuje minimálně 10 "malých IQ testů", které se navzájem doplňují. Tím pádem je výsledný průměr mnohem spolehlivější. Dílčí testy také ukazují, jak dítě řeší nejrůznější problémy, kde jsou jeho silné stránky a kde má rezervy. Mnohdy takový profil napoví něco i o osobnosti dítěte, jeho motivaci, a zvyšuje užitečnost všech ostatních diagnostických metod.
Jakou přidanou hodnotu nabízíte ve srovnání s PPP?
Státní pedagogicko-psychologické poradny v součinnosti se Středisky výchovné péče a Speciálně pedagogickými centry jsou důležitým článkem psychologické péče v ČR. Jejich bezplatné služby diagnostiky a psychoterapie jsou často na velmi dobré úrovni, navíc školy v některých případech ze zákona potřebují potvrzení právě ze státní poradny.
Stejně tak je ovšem pravda, že těchto poraden není dostatek. To se projevuje v dlouhých čekacích lhůtách a někdy také v tom, že zaměstnanci jsou přetíženi (jak samotnou prací, tak byrokratickými náležitostmi státní instituce). Výsledkem je, že když se na setkání rodičů nadaných dětí zeptáme, kdo byl spokojen s návštěvou PPP a kdo ne, je to 50/50.
V naší poradně ručíme za kvalitu. Máte tedy jistotu expertních znalostí, promptního jednání, nadšeného personálu a dostatku času na dítě i rodiče.
Mají vaše diagnostické zprávy oficiální platnost?
Ano mají. Nicméně jde o legitimní otázku, protože psychologická péče v Česku podléhá neaktuální a nejednoznačné legislativě a někdy není úplně jasné, která instituce potřebuje potvrzení od které (případně se to mění za běhu). V současné době se připravuje návrh zákona, který by v tom měl udělat pořádek. Do té doby některé státní instituce vyžadují, aby zprávy psychologů mimo zdravotnictví (i když je jich v České republice cca polovina) garantoval někdo ze zdravotnictví (třeba tzv. klinický psycholog), což v případě potřeby zajišťujeme.
Jak probíhá diagnostika? Na co dítě připravit?
V první řadě bychom rádi zdůraznili, že není čeho se bát :) Diagnostické vyšetření probíhá, pokud je to jen trochu možné, bez přítomnosti rodiče, na což je vhodné úzkostnější děti dopředu připravit. Metody, které používáme, jsou různorodé a děti obvykle baví. Některé jsou ve formě tužka-papír, při jiných pracujeme s testovým materiálem (skládání kostek a skládanek, obrázkové kartičky s příběhy), další jsou zadávány ústně.
Většina dílčích testů trvá v řádu minut a končí po několika neúspěšných pokusech, dítě tedy není vystaveno frustraci ze selhávání. Celková doba testování se většinou pohybuje od 30 do 90 minut (konkrétní dobu upřesníme po úvodní schůzce).
Co je kognitivní trénink a k čemu je dobrý?
Kognitivní trénink je systematická snaha o regeneraci, udržení nebo zlepšení rozumových schopností. Často je indikován u dětí s poruchami pozornosti, stejně tak u seniorů a pacientů s neurologickými nebo psychologickými obtížemi. Popularita kognitivního tréninku ale roste i u zdravých dospělých, kteří chtějí plně realizovat svůj intelektový potenciál, nebo si jej udržet do vysokého věku.
Je nutno říci, že se jedná o komplexní oblast a pouze některé metody byly prokázány jako skutečně efektivní. Máme hluboké teoretické i praktické znalosti této problematiky (výzkum, impaktované publikace, účast v neurorehabilitačních týmech v klinickém prostředí apod.). Proto umíme individuálně přizpůsobit a vést tréninky pro jednotlivé děti, stejně jako nabídnout jednorázová doporučení pro trénink u zdravých dospělých.
Co je neuro-vývojová stimulace a k čemu je dobrá?
Neuro-vývojové poruchy jako je PAS nebo ADHD vlastně nemají jasně stanovenou příčinu, i když víme, že dědičnost hraje významnou roli. Stejně tak zde v pravém slova smyslu neexistuje lék nebo léčba (a často ani není potřeba). Existují nicméně intervence, které v případě potřeby zmírňují symptomy a zlepšují kvalitu života všech zúčastněných. Odlišný vývoj se může projevovat v různé míře v různých oblastech (jazyk, emoce, vnímání/senzorika, motorika, sociální dovednosti a další), proto se tyto metody používají individuálně dle potřeby. U dospělých jde nejčastěji o psychoterapii, u dětí o nejrůznější speciálně-pedagogické metody, jako např. terapeutické pískoviště (sandtray), senzorická integrace, ergoterapie apod.
Jednou z takových tréninkových metod je i neuro-vývojová stimulace, která se zaměřuje na roli přetrvávajících primárních reflexů u dětí s vývojovými potížemi. Na prvním setkání proškolená kolegyně určí, které z jednoduchých cviků by pro dané dítko byly užitečné, společně se je naučíte, s dítkem je pak každý den doma cvičíte a třeba jednou za měsíc se stavíte na krátkou kontrolu. Jakékoliv dotazy s vámi rádi probereme osobně, v případě zájmu doporučujeme např. nejnovější publikaci autorky Marje Annemiek Volemanové, Ph.D.